Městské lesy Hradec Králové

Jaro je v lese obdobím zalesňování

Holé plochy po těžbě je potřeba zalesnit, na některých lokalitách necháváme přírodu, aby si poradila sama, tzv. přirozená obnova, jinde přírodě pomůžeme setím semen nebo sadbou odrostlých sazenic ze školek, tzv. umělá obnova. 

 

Přirozená obnova je nejlepší volbou jak z hlediska pěstebního, tak i ekonomického. Příroda tak sama a zdarma plochy zalesní a lesník si navíc může být jist, jaký původ mají jeho stromky. Na místě, odkud pochází semínka, totiž velmi záleží. Vysadíme-li na stejnou plochu semena jedné dřeviny z hor a z nížiny, vyrostlé stromečky nebudou stejné, protože jejich rodičovské stromy byly přizpůsobeny podmínkám, ve kterých rostly a přenesly to na své potomky. V některých případech je přirozené obnově nutno pomoci. Proto se například z pasek odstraňují větve po těžbě, v případě obnovy borovice lesní je potřeba půdu dokonce naorat, aby se narušila vrstva lesní hrabanky a semínka se uchytila. Borovice jsou totiž přirozeně adaptované na pravidelné pozemní požáry, které spálí trávu, keříčky i vrstvu jehličí, odkryjí tak zeminu a zvýší množství dopadajícího světla, které borovice vyžadují.

 

Umělá obnova se používá tam, kde okolní porost není dostatečně kvalitní a jeho semena nejsou v obnově žádoucí, pokud chceme změnit dřevinnou skladbu porostu - neroste-li v okolí požadovaná dřevina, nemůžeme čekat, že se na ploše objeví její semena, nebo v případě, že pro vyklíčení a růst semenáčků nejsou vhodné podmínky. Možností je také kombinovaná obnova, která využívá obou předchozích.

 

V městských lesích je přirozená a umělá obnova zhruba ve stejném rozsahu. V roce 2015 bude 17 hektarů ponecháno pro přirozenou obnovu, 18 hektarů zalesněno uměle, celkem téměř sto tisíci stromků. Využíváme přitom právě možnosti obohatit dřevinnou skladbu. Vysázeno bude například 11 300 ks jedle, 23 150 dubů, dále buky, jilmy, olše či třešně ptačí, hrušně polní a rakytníky, které svými plody zvyšují potravní nabídku v lese.