Nedaleko lesní cesty Hradečnice asi 800 m od hájovny U Dvou šraňků směrem na Bělečko se nachází ohrada s daňky a muflony, naproti oboře s divokými prasaty. Zde se můžete seznámit s těmito krásnými, ale plachými, obyvateli našich lesů.
Obora byla dokončena na podzim roku 2015, má rozlohu 1,25 ha a ponechali jsme v ní velké množství přirozeného krytu. Ten sice komplikuje pozorování zvířat, ale naší snahou bylo zajistit co nejpřirozenější prostředí, které zajistí možnost bezpečného a klidného odpočinku obyvatelům obůrky.
DAŇKY LZE KRMIT POUZE ŽALUDY A KAŠTANY - Nekrmte ničím jiným, můžete JIM ublížit!
Děkujeme
Novinky z naší obory:
Stálí obyvatelé naší obory:
- Daněk Miloš
Tříletý daněk černého zbarvení k nám doputoval z chovu z Bačetína. Již teď se může chlubit krásným lopatovitým parožím. Obůrku sdílí s mladým daňkem narozeným již u nás.
- Daněly
Prvním obyvatelem obůrky byla červenohnědě zbarvená daněla z farmy v Dolním Jelení. O pár dní později se k ní připojily čtyři další samice, jedna červenohnědá, jedna bílá a dvě černě zbarvené, a mládě (danělka) jedné z nich z Bělče nad Orlicí. Počty daněl se různě mění.
- Muflon Bertík
Muflon Bertík se k nám přistěhovat 19. 1. 2016 ze soukromého chovu nedaleko Dvora Králové nad Labem. Jméno dal muflonovi původní majitel pan Kněžourek pojm, protože, jak sám říká, to byl od malička čertík Bertík.
- Muflonky
Dvě samice muflona se ke stádu daňků připojily 14. 12. 2015. Přicestovaly z chovu nedaleko Jaroměře. Z jejich vrhu byla v obůrce ponechána jedna další muflonka.
O daňcích:
Daněk skvrnitý (Dama dama) (samec - daněk, samice – daněla, mládě - danče) je na našem území jediným druhem, kromě vzácného výskytu losa evropského, který se může pyšnit lopatovitým parožím a bývá proto někdy nazýván „lopatáč“. Není však původním obyvatelem české přírody.
Daňka skvrnitého poznáte snadno podle červenohnědé někdy černé (v zimních měsících šedohnědé) srsti s malými bílými skvrnkami a typického lopatovitého paroží, které slouží samcům k značkování území a v období páření – říji – k zastrašování konkurence v boji o samice. Podle velikosti a bohatosti paroží nelze poznat přesný věk zvířete, vypovídá spíše o kondici zvěře, vhodnosti a množství dostupné potravy.
Z historie
Daněk původně pochází z oblastí Středomoří a Malé Asie. Za rozšíření vděčí Římanům, kteří ho dovezli do svých provincií, kde byl chován pro okrasu i chutné maso. Kolem roku 800 se objevuje na území jižní Francie a Německa. V 11. století je zaznamenán jeho výskyt na Britských ostrovech, zřejmě v souvislosti s nástupem Viléma Dobyvatele na anglický trůn. Ve 13. století je doložen výskyt daňků v oblasti Uher.
První zmínky o chovu dančí zvěře na našem území pocházejí z roku 1465 od Vyškova. Tehdy byli chováni pouze v oborách a tak tomu bylo až do konce 19. století, kdy byli vypuštěni do volných honiteb. Našim podmínkám se bez problémů přizpůsobili a kromě vyšších poloh je můžeme nalézt téměř po celém území.
Ze současnosti
Dančí zvěř působí škody hlavně na zemědělských plodinách a to převážně pastvou, v menší míře rozšlapáváním a rozválením. Na lesních porostech působí jen malé škody, protože se živí převážně šťavnatými bylinami a travou, jídelníček si zpestřuje listy stromů a keřů, pochutná si také na plodnicích hub, žaludech, kaštanech i jiných plodech.
Počet odlovených kusů v České republice každoročně stoupá, z čehož lze soudit, že se u nás daňkům daří. I v městských lesích Hradce Králové žije stálá populace čítající více jak 100 kusů. Při své procházce tak můžete tato impozantní zvířata potkat ve volné přírodě.
